Paměť světa UNESCO
V roce 1992 byl založen Organizací spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) Mezinárodní program „Paměť světa“. Hlavním cílem tohoto programu je zajistit a rozvíjet ochranu dokumentárního dědictví, které má celosvětový význam. Paměť světa také zvyšuje povědomí o dokumentárním dědictví států v kontextu světové paměti lidstva.
Registr podporuje vytváření různých forem rozmnoženin a kopií těchto děl (včetně digitalizace), aby byla přibližována veřejnosti; zároveň je cílem programu chránit a uchovávat ve vhodných podmínkách originály těchto děl pro budoucí generace.
Česká republika vytváří Národní seznam programu Paměť světa a vede Indikativní seznam, ze kterého poté 1x za 2 roky předkládá dokument k nominaci na zápis do Paměti světa UNESCO.
V roce 2025 Česká republika nominuje Mendelův rukopis
Mendelův rukopis
Jedna z nejcennějších památek Augustiniánského opatství je originál významného rukopisu Gregora Johanna Mendela (1822-1884) z roku 1865, pojmenovaného Versuche über Pflanzen-Hybriden (Pokusy s rostlinnými hybridy).
Jedná se o jedinečný, Mendelem vlastnoručně psaný dokument v novogotické kurzívě, tzv. kurentu, skládající se z 12 dvojlistů, ve kterém Mendel shrnul výsledky svých mnohaletých pokusů ke zkoumání dědičnosti. Jedná se o zásadní dílo počátků výzkumu genetiky a jediné dochované přímé svědectví o jeho klíčových pokusech.
Zápisy v Paměti světa z České republiky
Mollova mapová sbírka
Mollova sbírka map a vedut, pojmenovaná po svém autorovi Bernardu Paulu Mollovi, nabízí reprezentativní průřez kartografickou produkcí a vedutou 16. až 18. století.
Zahrnuje velké množství rukopisných plánů, map a ilustrací, které nabízejí unikátní zobrazení území střední Evropy, zemí dnešního Beneluxu, Itálie a velkých částí Balkánu. Jedinečnou strukturu sbírky dokumentují dvě edice originálních rukopisných katalogů, které svědčí o jejím postupném růstu; vynikající fyzický stav sbírky prozrazuje soudobý způsob montáže jednotlivých děl. Sbírka vyniká svým výjimečným rozsahem a geografickým pokrytím. V roce 2023 schválila Výkonná rada UNESCO zápis sbírky do seznamu Paměti světa UNESCO.
Archiv Antonína Dvořáka
Archiv Antonína Dvořáka zahrnuje dokumentární dědictví po jednom z nejvýznamnějších světově proslulých skladatelů 19. století – Antonínu Dvořákovi (1841–1904), jehož dílo náleží k vrcholům světové hudby tohoto období.
V roce 2023 schválila Výkonná rada UNESCO zápis Archivu Antonína Dvořáka do seznamu Paměti světa UNESCO. Archiv je uložen v Českém muzeu hudby, které je součástí Národního muzea v Praze. Dokumenty v nich obsažené, jedinečné a nenahraditelné, obsahují osobitou a osobitou skladatelskou reflexi současného kulturního světa a slouží jako důležité svědectví o vývoji společnosti. Patří mezi ně většina Dvořákových autogramů, důležité kopie jeho skladeb jím ověřené a významná prvotisky jeho děl.
Archiv Leoše Janáčka
Archiv Leoše Janáčka představuje soubor dokumentů pozůstalosti významného a světově uznávaného skladatele 20. století Leoše Janáčka (1854–1928).
Sbírka přináší jedinečné svědectví o historii hudby a o snažení osobnosti, která výrazně předběhla dobu a přinesla inovativní postupy a přístupy k hudební kompozici. Sbírka obsahuje celou dokumentární pozůstalost předanou přímo od skladatele a mnoho dalších dokumentů, které k ní soustavně přibývají i po Janáčkově smrti. V roce 2023 schválila Výkonná rada UNESCO zápis archivu do seznamu Paměti světa UNESCO.
Sbírka Camociových map
Unikátní mapa vyšla v celkem čtyřech verzích. Byla upravena z jedné tiskové měděné desky o rozměrech 33×46 cm vždy podle aktuálního stavu bojiště.
Verze 1, 3 a 4 se nacházejí v Kartografické sbírce Národního muzea výtvarných umění ve Vallettě. Verze 2 se nachází ve sbírce map Univerzity Karlovy v Praze. Ve svém neporušeném stavu společně zaplňují jednu z mnoha mezer ve vizuální kronice známého Velkého obléhání Malty z roku 1565. Pokud by byl jeden ze států ztracen nebo poškozen, integrita této série by byla nenapravitelně ohrožena. V roce 2017 schválila Výkonná rada UNESCO zápis archivu do seznamu Paměti světa UNESCO.
Kynžvartská daguerrotypie
Světově unikátní daguerrotypie znázorňující zátiší ateliéru umělce a signovaná vynálezcem prvního prakticky používaného fotografického postupu Luisem J. Mandé Daguerrem (1787–1851).
Představuje mimořádně významný doklad nového typu nosiče obrazových informací. Byla zhotovena postupem s nižší citlivostí ještě před zveřejněním vynálezu daguerrotypie (1839). Na rubu je vlastnoruční zápis knížete Klemense L. Metternicha, jemuž ji vynálezce daroval. V roce 2017 schválila Výkonná rada UNESCO zápis Kynžvartské daguerrotypie do seznamu Paměti světa UNESCO. Nachází se v Národním technickém muzeu.
Pohyblivé obrázky Émile Reynaud
V roce 1892 Émile Reynaud uvedl nový typ představení v Muzeu Grévin, které nebylo postaveno na klasickém divadelním spektáklu.
Promítání pohyblivých obrázků nabídlo publiku ranou formu animovaného filmu. Tuto formu promítání záhy nahradil kinematograf. Navzdory tomu však představoval tento vynález vstupní bránu pro rozvoj filmu. Dodnes se zachovalo posledních 16 políček jednoho z původních filmů. V roce 2015 schválila Výkonná rada UNESCO zápis obrázků do seznamu Paměti světa UNESCO. Nachází se v Národním technickém muzeu. Nachází se v Národním technickém muzeu.
Libri Prohibiti: Československé samizdatové publikace 1948–1989
Sbírka časopisů českého a slovenského samizdatu v letech 1948–1989.
Jedná se o jednu z největších sbírek, jež ve své úplnosti a komplexnosti svědčí o boji proti totalitnímu komunistickému režimu a představují také cenný studijní materiál pro studium 20. století nejen v někdejším Československu. Dokumenty jsou důležité i z hlediska historie profesionální žurnalistiky, vědy a etiky. V roce 2013 schválila Výkonná rada UNESCO zápis Libri Prohibiti do seznamu Paměti světa UNESCO.
Sbírka 526 univerzitních tezí 1637–1754
Sbírka univerzitních tezí čítá 526 jednolistů, a patří tak k nejobsáhlejším uceleným sbírkám tohoto specifického druhu barokní grafiky na světě.
Ztělesňuje fenomén barokní kultury v univerzitním prostředí a nabízí srovnání s ostatními univerzitami a školami, jejichž sbírky se ovšem nedochovaly ve stejném rozsahu a kvalitě. V roce 2011 schválila Výkonná rada UNESCO zápis sbírky do seznamu Paměti světa UNESCO. Nachází se v Národní knihovně.
Sbírka středověkých rukopisů české reformace
Sbírka obsahuje důležité dokumenty doby husitské a rukopisy Jednoty bratrské. Rukopisy jsou primárním historickým pramenem, který předcházel a ovlivnil klíčovou událost evropských dějin, reformaci.
Sbírka obsahuje rukopisy nejen Jana Husa, ústřední postavy české reformace, ale i dalších kazatelů, kteří byli důležitou součástí husitského hnutí. České reformní hnutí později ovlivnilo i vznik Jednoty bratrské, jedné z nejstarších českých protestantských církví. V roce 2007 schválila Výkonná rada UNESCO zápis sbírky do seznamu Paměti světa UNESCO. Nachází se v Národní knihovně.
Sbírka ruských, ukrajinských a běloruských exilových periodik 1918–1945
Sbírka reprezentuje v globálním kontextu pestrou sociální demografickou strukturu meziválečné emigrace, která uprchla z Ruska po bolševické revoluci.
Sbírka obsahuje periodika z důležitých center ruské emigrace – meziválečné Československo se řadilo v rámci světových center emigrace mezi nejvýznamnější. Kolekce vyjadřuje i širokou pestrost politických názorů a liší se také různou úrovní zpracování, od ručně psaných až po periodika s vysokou polygrafickou úrovní. V roce 2007 schválila Výkonná rada UNESCO zápis sbírky do seznamu Paměti světa UNESCO. Nachází se v Národní knihovně.
Paměť světa UNESCO.
